Dohoda má upravovat kooperaci Lichtenštejnska s členskými zeměmi EU proti vyhýbání se dani a daňovým podvodům a zavazovala by Lichtenštejnsko poskytovat na vyžádání informace o osobních kontech a o hodnotě depozit.

Rakousko a Lucembursko namítají, že navrhovaná dohoda není dostatečně striktní, protože by Lichtenštejnsko nezavazovala odkrývat kompletní informace o beneficientech trustů a tzv. shell společností (SPV společností). To by znamenalo diskriminaci jejich bank, které by se staly pro zahraniční investory méně atraktivní než banky v Lichtenštejnsku, Švýcarsku a Norsku. „Chceme stejné pravidla hry“, prohlásil Hafale Waiglein, mluvčí rakouského ministerstva financí.

Další obavou Rakouska a Lucemburska je fakt, že s přijetím této dohody by se otevřel prostor pro uzavření podobných dohod mezi EU a Andorou, Monakem, San Marinem a Švýcarskem. Rakousko a Lucembursko, společně s Belgií totiž v současné době využívají výjimku z  Direktivy EU upravující zdanění úrokových příjmů fyzických osob stanovující podmínky pro výměnu informací pro účely zdanění. Výjimka dovoluje zemím uvalit „zadržovací daň“ namísto poskytování detailů o zahraničních investorech daňovým úřadům. Tato výjimka trvá do té doby, dokud Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Monako, San Marino a Andora nezajistí „efektivní a kompletní výměnu informací na vyžádání“. S podpisem navrhované dohody by se přiblížil konec této výjimky.